Deníček 13.2.2009

13. února 2009 v 16:20 | Zoe
snídaně1 malý chleba , cottage400 kj
svačinanic
obědnic
svačina1 pidi jablíčko200 kj
večeře

Docela padám hlady. Jsem strašně ráda, že se mi docela daří dodržovat svůj plán. MUsím teĎ zhubnout rychleji, protože zejtra jedu s babičkou na hory a to teda bude výkrmna, pokud se nebudu dobře ovládat. S babičkou bude tvrdej boj, ale snad zvítězim a zhubnu i tam. Z toho teda plyne, že tady tejden nebudu. Takže žádný nový články a SONpro-anaB se teda posouvá! Zase se mi bezvadně povedlo odmítnout oběd. Jsem z toho nadšená. To jabko mi sice ujelo, ale zas tak nic hroznýho se nestalo. Mějte se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 (b)BbE | Web | 13. února 2009 v 20:26 | Reagovat

Víš co.. mně je to jedno.. nepřijímaš cizí názor, stojíš si na vedení. Moc let ti asi taky nebude.. jednou na to šeredně doplatíš.. třeba osteoporózou a až ti začnou hnít všechny zuby v puse, ty se začneš sama pomočovat.. tak na to budeš sama.. nikdo ti nebude chtít pomoct.. všem se budeš hnusit, stejně jako já.. nikdo na mě nechtěl ani šáhnout..

šoupnou tě do Motole. Tam se s nikym neserou. K snídani dostaneš tři rohlíky s paštikou a pokud to nesníš ústy napumpujou to do tebe jinak. Nechtěj vědět, co se jí k obědu a k večeři. Možná k tobě povolí za měsíc i rodiče, možná ti jednou za tejden dovolí jim zatelefonovat. Nechci vidět, jak budeš dohánět školu. Vim, že ti to možná nic nedá.. ale vim, že si tenhle komentář čteš.. neni tu nic hnusnýho pro co by jsi ho měla mazat, je to jenom pravda. A nikdo ti nepomůže. Zastav to dokud můžeš. Protože o vychrtliny, co si myslí, že jsou dokonalé nestojí nikdo. A  je to jeden z omylů mýho života. Byla jsem hloupá, když sem si myslela, že ano. Můžu si za to sama. Nebudu moct mít nikdy děti, v pětatřiceti budu chodit s chodítkem, protože jsem si v mládí zhuntovala svoje tělo. A to jenom možná se dožiju těch pětatřiceti.. pokud mi dřív neselžou játra...

Byla jsem abiciózní. Chtěla jsem toho moc dosáhnout, ale nějak nevim, jestli mi to teď za to stojí. Pro co mám jít dál? Proto, že nedám rodičům vnuka? Nebo proto, že možná udělám vysokou školu a budu umět cizí jazyky ale světu nic nedám, protože kdo o mě bude ve třiceti stát..když budu ráda, že postojim..?

2 Stacy:* | Web | 13. února 2009 v 22:22 | Reagovat

¨hele, mě to včera taky nešlo...pak sjem vypila asi půl litru vody...a nějak to šlo...ale až s kartáčkem...prostě si ho tam strč a nějak s ním pohybuj dokud s tebe něco envypadne..a když vypadne tak co nejrychleji znovu a znovu a bude to s tebe padat, uvidíš:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.